Kdysi

» autorka: Woria
Nevěděl, že jsou si cizí,
že si jednou navždy zmizí,
že jen kráčí vedle sebe.

Snasl by i modré z nebe,
přesto dnes se jiným zdá.

Kdysi slova nevinná,
nevyřčená proudem času
nezískala více hlasu
než-li zašlý spící květ.
Stačilo by jen pár vět,
pouhé slovo chladu prosté
opakovat jednou, po sté...

Sám zažehl citu svíce,
sám udusil - co je více?
Tipů: 6
» 14.05.19
» komentářů: 7
» čteno: 602(8)
» posláno: 0


» 14.05.2019 - 22:34
ST
» 15.05.2019 - 08:56
Kapka: děkuju :)
» 15.05.2019 - 12:37
ST
» 15.05.2019 - 14:10
M.A.Rek: díky ;)
» 15.05.2019 - 17:03
byron
Když skrze tmu, kde zhasl plamen, není vidět, těžko se hledají zápalky...
ST
» 15.05.2019 - 17:27
byron: respektive, jestli je co hledat. Děkuju :)
» 15.05.2019 - 19:10
byron
popřípadě, jestli se vůbec chce...zápalky jsou dobrý začátek:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Moře slov | Následující: Bezdůvodně

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku