Prázdná slova» autorka: Woria |
Snad že v očích pravda čte se,
snad ze všech slov o noblese,
snad jen proto němě stojím.
Pohlédnout v tvář tak se bojím,
vzpomínám jen na rty, vlasy...
Bývalo to jiné, asi.
Tehdy, dávno, víš to přece -
vláčeli jsme deky k řece,
bez obavy šli jsme vstříc.
Možná nechci víc už říct,
možná právě slova mrazí...
Možná, že jsou ona vrazi,
důvodem, proč teď tu stojím,
pohlédnout v tvář tak se bojím...
Každý dech mě s tebou poutá,
každá chvíle váže pouta.
snad ze všech slov o noblese,
snad jen proto němě stojím.
Pohlédnout v tvář tak se bojím,
vzpomínám jen na rty, vlasy...
Bývalo to jiné, asi.
Tehdy, dávno, víš to přece -
vláčeli jsme deky k řece,
bez obavy šli jsme vstříc.
Možná nechci víc už říct,
možná právě slova mrazí...
Možná, že jsou ona vrazi,
důvodem, proč teď tu stojím,
pohlédnout v tvář tak se bojím...
Každý dech mě s tebou poutá,
každá chvíle váže pouta.
Tipů: 9
» 10.05.19
» komentářů: 10
» čteno: 363(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 10.05.2019 - 22:57
byron
vzpomínám...
ST
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Snad jednou | Následující: Noční snění