Ulomený květ

Ty tvoje vlasy voněly vanilkou
a polštář cedrovým dřevem
Vlídné ruce hladívaly moje vousy
laskaly moji tvář
při ranní snídani s vůní kapučína

Nechci měnit ten satén
I když na něm už neležíš
Chci pořád cítit tvoji vůni
oblečení v prádelníku
vidět tvůj ručník na háčku v koupelně

Odešla tvoje duše
Prý někde tam nahoru
Však pro mne příliš brzy
a já nestačil ti ještě milionkrát říct
proč pořád miluji tvoje srdce a tu pihu na šíji

Sedím sám u stolu a šeřík už uschnul
Hrníček bez kávy a tebe
Den kdy uvidím tě naposledy
za studeným sklem a nemohouc se dotknout
spíš a …
venku se snáší pápěří z odkvetlých pampelišek

Budu pořád s tebou mluvit
Neuslyšíš mne …
Stlát tvoji postel
kde už nebudeš nikdy číst …
Nosit tvoje oblíbené růže
však jejich parfém už neucítíš

Všechno to tvoje teplo
Schoulenou náruč
Světýlka v očích
Vlhké rty
Odnesla smrt napořád …