vyšťavenost

v jídelně blikalo světlo
jen přilej olej do ohně
a on tam u stolu seděl
nepřítomně hleděl
přese mě
přes tebe
přes život

do důchodu pár let
leč už zvadnul jeho květ
jaterní skvrny na spáncích
a život oddanej práci
se na něm podepsal
signatura sem
a ještě jedna tam

upsal se hoch ďáblu
ještě mlád
pln nadějí
a teď už jen
při obědě sedí
mrtvola
co nepřítomně hledí

nemá potuchy kdo je
a kým kdysi byl
nepamatuje
jak předtím žil

nebyl vykoupen z otroctví
seladon smrti
bledej v obličeji
kreatura všedních dnů
stvořená k zániku

nikdy není tak uplně pozdě
naložit se do vany
a v ní
pít pivo a kouřit cíga
jak to dělával
ten nedokonalej člověk
co dokonale žil

tak prosím tě, starče
probuď duši
a než tenhle svět skončí
ještě chvíli žij!