Lehkost bytí

Jako když letí peříčko
tak lehce se zvykalo na tvojí přítomnost
na náhodné doteky
letmé všeslibující polibky
na naše úniky
tak lehce

proto je to pro mě tak těžké
kámen žula železo tíží
proto ty gejzíry neovladatelných slz
peříčko vítr smýká sem a tam
a ten vítr mi ho odnáší
můžeme si dokola slibovat
že se na nás nic nezmění
Dáme to!?

ta lehkost našeho bytí
ta lehkost
smutním že přišel ten vítr
odvane mi tě z dosahu
přišel tak nečekaně
přišel do světa kde mělo být bezvětří
jak naivní
má lehkomyslná lásko

peříčko letí vítr jím smýká sem a tam
já dni s tebou na prstech rukou už počítám
peříčka se ještě chytám
a pak už jen té naděje
že s naší láskou
nic se přece neděje...