Odhodlaně
...
» autorka: Dreamy |
Odhodlaně
Znovu mě koušeš,
drze do svědomí,
co takhle zaklepat,
když chceš být blíž?
Já nejsem z kamene
a dobře víš, jak bolí,
když mizíš dřív,
než se rozloučíš.
Odmítám tebe,
odmítám nás,
pak sama v noci,
lžu si do polštářů.
Že ve mně hoříš,
kdyžs dávno zhas
a dávno utichly i
hlasy lásek žhářů.
Snažím se nemyslet,
na tvé horké dlaně,
na chuť tvých rtů,
víc než bych měla.
Vždycky se vrátíš,
stejně, odhodlaně,
začneš si brát a já,
dávám se celá.
Znovu mě koušeš,
drze do svědomí,
co takhle zaklepat,
když chceš být blíž?
Já nejsem z kamene
a dobře víš, jak bolí,
když mizíš dřív,
než se rozloučíš.
Odmítám tebe,
odmítám nás,
pak sama v noci,
lžu si do polštářů.
Že ve mně hoříš,
kdyžs dávno zhas
a dávno utichly i
hlasy lásek žhářů.
Snažím se nemyslet,
na tvé horké dlaně,
na chuť tvých rtů,
víc než bych měla.
Vždycky se vrátíš,
stejně, odhodlaně,
začneš si brát a já,
dávám se celá.
Tipů: 12
» 08.04.19
» komentářů: 12
» čteno: 610(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 08.04.2019 - 22:27
byron
Píšeš krásnou, pocitovou poezii...moc se mi líbí.
ST
...a na čtenou!
ST
...a na čtenou!
» 09.04.2019 - 18:45
1
Gándhí: M.A.Rek: René Vulkán: Mé hromadné díky...nějakou zkušenost mám, na Literu, ale jak jsem si už stačila všimnout, nejsem sama...:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Následující: Kytarové blues...