Výročí

Večeře,
Kde jinde než tady.
Tradičně.
Úsměvy, které chladí.
Přípitek, krabička.
Modrá, jako vždy.
Decentní a tichá.
Uvnitř?
Briliant.
Vždy.
Už tolik let…
Cesta domů, zebe
Svítící město,
Tmavá noc.


„ Něco ještě mám…Papíry k tomu briliantu jsou na stole“. Světla mizící za zatáčkou.

Budou nejspíš k diamantu. Briliant je způsob brusu, ty peníze stojí ten krystalickej uhlík, ale nechám si to pro sebe, zlato…taky mám svou cenu…ovšem, ještě mi není tolik, kolik je plošek na dokonalém kruhovém výbrusu, ještě chvíli…pak? Uvidíme…

Je krásnej, ostrej a řeže sklo