(°o°)~Skřítkové líní Dudo a Hugo~(°o°)

..tak jsme tady zase...že jsme líní? Ale ne..

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
U psí boudy je starý dřevěný sud,tam žijí dva líní skřítkové.
Jednou,to je lenošení na chvíli přešlo,si úplně dole až u země udělali
otvor jako dvířka,to aby se mohli lehce dostat dovnitř a taky ven.
Místo dveří tam vždycky opřeli modrou pokličku z hrnce,červená se jim nelíbila a hliníková na sluníčku pálila.Au.
A že Dudo a Hugo jsou opravdu strašně líní,chodí se ven umývat jenom když lije jak z konve.Mají to bez práce.
A osušit se?To není potřeba.
Sednou si u hafíka a jakmile zahýbá ušima,tak skřítky osuší.
Dudo,ptá se Hugo,co dnes budeme večeřet?
Hugo,povídá Dudo,to já taky nevím,ale mám hlad asi jak ty,taky mi kručí v bříšku.
Na ty dva se už hodinu kouká slečna Aneli a přemýšlí co těm klukům udělá k večeři,třeba je ta lenóra přejde.
Nejlepší bude řízeček z mrkve a ředkvičkový mls na lístku špenátu a nebo žlutá pampelišková kaše.
Jo,vypadá to barevně a taky moc chutně.
Aneli všechno poskládala na tácek a klepe na pokličku.

Ťuk,ťuk,ťuk,Dudo a Hugo pojďte mi otevřít,tady je Aneli a něco pro vás mám.A líní skřítci vyskočili z pelíšků kde pořád lenoší a otevírají dveře a koukají.Kdo to asi přišel?
Ahoj mládenci,jsem Aneli od sousedů a něco jsem vám přinesla,jestli máte chuť a čas nachystejte stůl a můžete se dát do jídla.
No jo,to my rádi a skočili si domů pro talíře,příbory a skleničky a víš co Dudo,povídá Hugo,já skočím do krámu pro limonády.
A já,povídá Dudo,jdu natrhat květiny ať se Anelince u nás líbí.
A oba líní mládenci přestali být líní a už nikdy nebudeme líní ani trošičku.
Na mou i tvou dušičku.
A aby dokázali že nekecají,hned jak snědli večeři,nádobí posbírali do lavóru a odnesli k potůčku.
Všechno umyli a dosucha utřeli že se i skleničky třpytily.

Pak si poklidili i celý dům,soudek,vyřezali a zasklili okna,pověsili záclony a jak s prací skončili,jé,je,máme to krásné,pochválili se oba dva.A na sobotu nachystali velikou slavnost.I pro Anelii.

Už nejsme líní,tralali….

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
kousek vedle
to už není pravda
jé...dáme si