Ztracená touha

Zrcadlo ,
rozbité na padrť.
Střepy,
poházené na
tisíc kusů po podlaze.

Ma ruce v pěst a
v očích
neutuchající vztek.
Čekal záchranu a
pochopení.
Zůstali jen otvory v
hlavě plné slz.

Snaží se najít odpověď.
Srdce jako vrakoviště,
bez kousků naděje a cíle.

Stala se z něho
bezduchá troska ,
pohybující se nad
propastí neopakovatelné
chvíle.
Co bude teď ?

Čekání na vysvobození
V materiálním ,
pokryteckém světě.
Jeho láska.jeho žena ,
odešla a nevrátí se.

Zlomený.zklamaný,
láskou znásilněný.
Už nikdy nebude
nic jako dřív.
Tak jako poprvé.

Bojí se to říct.