TAK

probírám písmenka
jak korálky růžence
a nemůžu sestavit
ta správná slova
dva knoflíky - dvě oči
přišité panence
co bříško má děravé
jak havran ji kloval

žiju si v zajetí
vlastních bludů a omylů
vidím a nevidím
ale co vlastně?
tak už mě zabij
a nebo mě pomiluj
ať můžu říct třeba
že bylo to krásné

mám fůru depresí...
...na papíru
jinak jsem úplně normální
blázen
mám lásku a naději
a ne-víru
jen v pátky podléhám
sebezkáze

poznámky píšu si
inkoustem zeleným
mám mozol na prstu
od háčkování
a když mě políbíš
možná tě odměním
možná ti splním
i tvá tajná přání