Na větvi

na větvi
asi v hlavě před pár lety
sedí a zpívá i když umí jen tři slova a ta
zrzavá holka vedle mě
té to nevadí

tři odpoledne jako každej čtvrtek
ta schovávačka za listy někde na sídlišti
ten pocit že tady teď
jsme všecko
- jsme?

pět hodin a jednou stejně musíš domů
a když nepřijde podzim na pár let
a čekáš a vítr fouká silněji
a čekáš a větve se lámou
sníh vystřídá horko a slzy pot a stejně
podzim v tobě
trvá že?

ale hádej co

z blízkých dálek a vzdálených vteřin
snažíš se vdechnout domov co najednou není
skutečnej
a ten strom co najednou je tak směšně malej
a děti jsou za korunou vždycky vidět
a na půl šestou skáčou dolů a za ty dvě hodiny
tak nějak skoro obejdeš slunce
někde v půlce

asi ne v hlavě
zpívá jinou písničku a už umí pár slov navíc
a ta správná píseň
a ty modrý oči z kterých padáš na kolena
a smích nad čajem co tak hezky bolí
i všechny dvě tři hvězdy co vidíš nad hlavou
nás vysadí k tomu o čem sníš
jsme

na větvi
znova
ještě výš