Pálava
Jen jsem projížděla...
» autorka: Verena |
Ploché pahorky s vinohrady
tisknou se čelem k modré obloze
někdy si s tou krásou nevím rady
nahoře letí husy ve stuze.
V dálce špička kostela
nezadá si s kordem mušketýra
a hořící slunce doběla
je samý titan, síra.
Kontury holých stromů
jako horká razítka nostalgie
zůstanou v sítnici oka
než je slza zase smyje.
Ve vzduchu je chlad
i vůně kvašeného vína
toť dědictví syna.
----
Dálka se už ztrácí
stínem měsíčního kotouče
tou krajinou asi
nechám si poroučet
jak bouquet chutná každé její slovo
mámivé jak
vyznání Satyrovo.
tisknou se čelem k modré obloze
někdy si s tou krásou nevím rady
nahoře letí husy ve stuze.
V dálce špička kostela
nezadá si s kordem mušketýra
a hořící slunce doběla
je samý titan, síra.
Kontury holých stromů
jako horká razítka nostalgie
zůstanou v sítnici oka
než je slza zase smyje.
Ve vzduchu je chlad
i vůně kvašeného vína
toť dědictví syna.
----
Dálka se už ztrácí
stínem měsíčního kotouče
tou krajinou asi
nechám si poroučet
jak bouquet chutná každé její slovo
mámivé jak
vyznání Satyrovo.
Tipů: 26
» 18.01.19
» komentářů: 20
» čteno: 722(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 18.01.2019 - 23:22
byron
Budu moc rád, až budeš projíždět přes Vysočinu, vypíšeš pocitů vinohrad vůči bramborové strouze...bych mohl obdivovat tvé verše tak nekonečně..tak dlouze...:-).
ST
ST
» 19.01.2019 - 10:50
byron: Vysočina - to je brambory a kamení
třeba u Havlíčkova Brodu.
Pod Jihlavou se však promění
v něžná oka rybníků
plná letních svodů.
P.S. Určitě něco napíšu :-).
třeba u Havlíčkova Brodu.
Pod Jihlavou se však promění
v něžná oka rybníků
plná letních svodů.
P.S. Určitě něco napíšu :-).
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Smítka nebeská | Následující: Smíření