Rozhovor s větrem

Dnes šeptal mi to vítr
ten starý tulák
po cestách a v polích

Láska je létavice
když odlétá
trochu to bolí

Na nic se neptal
dobře mě už zná
přivál mi prince
já jsem prý princezna

Ševelil mezi listím stromů
něžně ho hladil
a spěchal domů

Že miluje lístky
až se s jarem zazelení
přiletět si pohrát prý nelení

Mně poslal létavici na pomoc
jen jemně upozornil
ať lásky není moc

Ten vítr stařík stoletý
než procitla jsem
klidně si odletí

Radu prý dá jen těm co slyší
po cestách jdou
jak tichošlápci

TIŠÍ