Vílí pohádka

Vílí pohádka



Bylo, nebylo,...

Byla jedna zvědavá a drzá víla,
co do světa lidí jednou zabloudila.

Uviděla televizi,
a dál, kde se co nabízí...

Ten člověk ji zaujal,
co tak hezky zazpíval.

Proč z něho tak šílí
její rozum vílí?

Jako, že se točí svět,
zaletím si na koncert!

A že zlobím velmi ráda,
poškádlím ho, kamaráda ;-)

Začarovala mu mikrofon,
že hlas nevydal. To byl shon...

Proutkem mávla za chvíli,
z reprobeden motýli!

Svědící prášek do košile,
no, to už není roztomilé...

Co se to tu jenom děje?
Dneska vážně všecko zlé je!

Tak a mám tě! Na to on.
Do síťky ji lapil Tom.

Tak tos byla ty?
Za tyhle trampoty...

A sebral jí vílí klíček,
vyhrál nad ní, nezbedníček.

Zpátky klíček nedostaneš,
tady se mnou už zůstaneš!

...

Tak se milá víla
v člověka proměnila

;-)