Ztráta

Když jsem tě poznala stačila minuta , abych si všimla zajímavého muže, hodina aby jsi mi byl sympatický. Den, abych se zamilovala, první setkání, abych Ti patřila..


Abych Ti patřila tělem, myslí i duší.
Ale nebude mi stačit celý život na to abych zapomněla.

Díky tomu jsem si něco uvědomila.
Že někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj odejdou. Někteří v něm však nějakou dobu zůstanou a zanechají hluboké stopy v našich srdcích a my po jejich odchodu již niky, nikdy nebudeme stejní....
Zůstávají jizvy, ne ty, které jsou vidět na povrchu, ty jistě bolí, ale časem vyblednou a zahojí se.
Mluvím o jizvách které zůstávají skryté v duši.
Jizvy které způsobila láska, ty bolí mnohem víc a jejich zahojení je téměř nereálné.

Láska.. :-) je jako válka, je lehké jí začít, podlehnout, a je těžké jí skončit a nemožné zapomenout..

Díky tobě jsem, ale poznala hlubší druh vztahu, citu, partnerství, ale i bolesti a to jak fyzické tak duševní. Zároveň jsem měla možnost poznat neskutečnou rozkoš, touhu, bezmeznou důvěru, oddání se.

Ukázal jsi mi, že není nic nemožné a že všechny hranice se dají posouvat - překonat.
Než jsem poznala tebe neznala jsem svou vlastní intimitu. Až ty jsi mi jí poodkryl a nechal mou submisivitu vyplynout na povrch...

Kdyby nebylo tebe netušila bych, že u tvých nohou se budu cítit milovaná, v bezpečí a šťastná.

Byl jsi mým prvním dominantem, prvním Pánem a to pouto co mezi námi vzniklo je tak hluboké a silné. A teď jsi pryč..

Odešel jsi bez jediného slova, bez vysvětlení, bez rozloučení. Nechal jsi mne stát na hraně a nevím na jakou stranu spadnout.

A tak tu stojím a čekám, jestli mě strhneš zpět do své náruče nebo mne odstrčíš na druhou stranu, kde mne čeká život bez tebe.. A to jak tu stojím a čekám a nevím mě ničí....

V tuto chvíli si nedovedu představit život bez tebe, bez pána, bez pravidel a vedení.. Bez všech zvrhlostí, které nám svět nabízí..
Říká se, že čas vše zahojí a vzpomínky vyblednou, ale já vím, že to tak není.

Bez Tebe jsem ztracená a bloudím sama v hloubi své temné duše....