Muž jako zázrak

...
» autorka: Bábovka
"Uz by sis měla někoho najít, takhle to dál nejde" opakuje mi neustále moje matka. Myslí to dobře, o tom žádná. "Hlavně, někoho pořádnýho, rozumíš?" Tim, pořádným myslí někoho, kdo mi bude dávat peníze, pomůže mi vychovávat děti z předchozího vztahu a opraví mi v bytě všechno, co opravit potřebuju a hlavně bude mít auto.
Zní to logicky a všechno z toho přece potřebuju. Jenže, za tu dobu co žiju sama, si nedovedu představit, že bych měla znovu žít, s nejakym mužem. Nejsem stará panna, ani nejsem nějaká bláznivá feministka. To ne. Jenom je mi takhle prostě dobře.
" My ti rádi pomůžeme, ale taky to nejde pořád."
Tím mi vlastně chce říct, že když si teda někoho najdu, i když ani nevím, jak se někdo takovej hledá, tak nebude muset poslouchat, že mi kape kohoutek, teče záchod a že mám málo peněz a kdesi cosi.
"Já tě samozřejmě chápu mami, vím jak to myslíš, ale víš jak je těžký si někoho najít ke dvoum dětem? A v mým věku? Vždyť jsem měla za tenhle rok, několik schůzek a podívej, mám snad někoho? Není to jednoduchý prostě."
"No jo, ale to taky nesmíš čekat na prince na bilém koni, že jo, protože to by ses taky nemusela dočkat, milá zlatá. Na krásu nekoukej, hlavně musi bejt hodnej a mít rád tvoje děti."
"Ježiši mami, ty děláš jakoby to bylo strašně snadný, jako skočit pro rohlíky, nebo co. Mám si snad nabrknout prvního chlápka, kterýho potkám?"
"Víš co, dělej si co chceš ale potom si teda nestěžuj."
Skončí obvykle náš rozhovor. Má matka si totiž myslí, že lék na všechny moje potíže, je pořadnej chlap.
Neříkám, že není fajn, mít parťáka, jenomže z vlastních zkušeností a ze zkušeností, svých kamarádek a známých vím, že po opadnutí počáteční zamilovanosti, to zase tak růžový není.
On vám ten kohoutek žádnej chlap, stejně hned neopraví a musíte se ho skoro prosit a v krajních případech se kvůli tomu i pohádate. Hádáte se i kvůli jiným věcem, dost často zbytečně. Když tak poslouchám a sleduju vztahy okolo sebe, uleví se mi, že tohle,já řešit nemusím. To raději poprosím souseda, jestli mi ten kohoutek neopraví, než se to naučím sama.
A kdo ví, třeba konečně vyhraju ve sportce, nebo si najdu dobře placenou práci, až půjdou děti do školky.
Vždyť ještě není všem dnům konec. Nevzdávám to, věřím... v sebe.
Tipů: 7
» 27.12.18
» komentářů: 10
» čteno: 752(12)
» posláno: 0


» 27.12.2018 - 08:46
Vše musí dozrát do určitého stadia. Někdy to opravdu chce delší čas.
ST
» 27.12.2018 - 09:06
vavaoko: to ano, dekuji :)
» 27.12.2018 - 13:39
Jasně co se má stát stane se, je tam pár úseků s kterými naprosto souhlasím, spoustu věcí opravdu řešit nemusíš a to ti jistě každá, která má doma toho svýho závidí, jenže, někdy je fajn toho svýho mít, jenže...po čase ti fakt začne lezt krkem, jenže...tomu se prý dá předejít. prostě najít toho pravýho a to pravý, to je makačka
» 27.12.2018 - 15:44
valerie: presne tak. Dekuji :)
» 27.12.2018 - 18:22
byron
Hned z kraje přeju hodně štěstí. Protože to si prostě musí sednout. Najít dnes...jak píšeš-parťáka a já ještě dodám-do nepohody...k tomu je prostě nutná dávka štěstí.
Jsi bojovnice a líbí se mi tvůj přístup...víra v sebe a své schopnosti je moc důležitá. Takže nic nevzdávat a do života s hlavou vztyčenou!!
ST
» 27.12.2018 - 18:50
byron: Moc dekuji :)
» 06.01.2019 - 00:51
*****víra v sebe to je proSTě to nejjistější a svoboda je velmi krásná i když někdy trošku v mém případě posypaná samotou:-)
» 06.01.2019 - 22:46
divoženka1: V mém taky. Ale samota neni zla... Dekuji :)
» 19.01.2019 - 20:22
Člověk který věří ve své schopnosti má o polovinu starostí míň. I zázraky se někdy dějí.
ST.
» 20.01.2019 - 12:21
paulín: Kez by. Díky:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dcera tátovi | Následující: Dát se dohromady

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.