Kafe pro jednoho» autor: matousekKkrejca |
Jím slepované
a něco s kokosem
piju kafe
a tak nějak sám jsem
a vzpomínám
kdy hrnky byly třeba dva
už je to osm let
a svět tisíckrát se otočil
a já pořád dělám kafe
do jednoho hrníčku
jím slepované
poslouchám naši písničku
a tak nějak sám jsem...
a něco s kokosem
piju kafe
a tak nějak sám jsem
a vzpomínám
kdy hrnky byly třeba dva
už je to osm let
a svět tisíckrát se otočil
a já pořád dělám kafe
do jednoho hrníčku
jím slepované
poslouchám naši písničku
a tak nějak sám jsem...
Tipů: 26
» 22.12.18
» komentářů: 20
» čteno: 529(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 22.12.2018 - 10:28
René Vulkán: Smutné to bylo pár let, ale teď už je to prostě tak jak to je a nedá se s tím nic dělat...
» 22.12.2018 - 14:09
byron
Hm...chce to čas na smíření.
Smutná, však velmi pěkně napsaná báseň.
ST
Smutná, však velmi pěkně napsaná báseň.
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Po plesu | Následující: Vyznání ve stráni