~Jak na housle hrát~

..tak trochu pohádková..

~~~~~~~~~~
Dřív než to slunce zapadne
rozhlédne se
po městě,po polích i po cestě,
políbí řeky zahrady hladí
posledním paprskem
i střechy zlatí.
Pak se za horami schová
ve věži kostela prý zvoník zívá
odzvoní půlnoční hodina
a to už každý usíná.
A potom hvězdy a měsíc svítí
okna se stříbrem třpytí
u zámečku na kraji města
kam vede jen jedna
kamenitá klikatá cesta.
Za oknem v noci tam sedí dívka
pro svoji lásku si moc stýská
slunce ji ráno za svítání
smutek od srdíčka
pryč zahání.
Paprsky v poledne osvítí
tu kouzelnou kašnu na náměstí
tam plavou rybičky pro štěstí,
zlaté jsou tak je chytej
o svoje štěstí jim zašeptej.

Ta smutná dívenka ze zámečku
v kašně si chytí zlatou rybičku
a pak ji prosí o lásku svoji,
rybka jen špitne
„ať se nebojí“.
Slunce ozáří střechu radnice
a taky kostelní věž,
náměstí,ulice
a k tomu zámku klikatou cestou
jde mladík s kyticí
za nevěstou.
Ta vyběhne ze zámeckých vrat
dávno už ví,on má mě rád
slunce bude svítit a bude hřát
a vítr v růžích
o lásce píseň jak na housle bude hrát.
V každé pohádce je to tak.

~~~~~~~~~~~
tam někde na kopci
ta zlatá