R&V

Mořem kobercovým pluje koráb bílý,
velké, rudé vyhouplo se nad něj,
ne, to není slunce, to červený je míč.
Na můstku kapitán salutuje, úsměv milý,
plyšový medvěd přes bort nakukuje,
když od lodi staré auto pluje pryč.

Na korábu, parníku starém nákladním
na kryt raumu plkanec bílý dopadl,
ne, to není od holuba, to bude pribiňák.
Pod baumem s kloboukem zánovním
sluní se panenka, až na klobouk celá nahá,
z moře na to zírá indián, divný to mariňák.

Indián s čelenkou, na koni mořem cválá
kol plovoucího nádobí a stáda krav,
k buksíráčku, co parníkem postrkuje,
z něj igráček námořníček láskám mává,
do přístavu z lega a leporela, kam míří,
kde pasažéři, Manka a Rumcajs vystupuje.

Nad tím vším, jako malí bozi, dojídají
pribináček, co jim ještě zbyl, dva raubíři,
vnoučata moji, Niki a Onďa, tři a pět let
co s dědou infantilním na námořníky si hrají.
Promiňte, teď už musím jít, čeká mě Er-a-Vé.
Co to je? No přece Rozmazlovat a Vracet.