žahavkou barev

Barvičky mi před očima hopkají, snad to víno je trochu podivné a silné, taky bych chtěla být motýlem rozprostřena na květu ;-)
Jo, toulavé boty... jůůů, možná i skákací ;-)
Srandičkuju, ale je to moc krásný a ten závěr je kouzelný... jůůů... nejsi ty poeta? Nojo, jsi. A moc šikovný juch!
ST*+Z jen tak šlehne v pochvalných barvičkách ;-)
Paráda!

Lilith:

Lilinko, moc děkuju za tvou návštěvu, můžeme tomu říkat třeba motýl-fest. .) Ani ten truňk není zcela běžný. Člověku potom explodují žíly hvězdným třpytem a vidí všechny barvy tak nějak ostřeji a chce se mu něco tvořit, něco malovat... prostě vílí víno. :)

Zase víno:-)...herdek, vy si tady pěkně dáváte. Před chvílí Lil, teď ty...mno:-).
Nalil jsem si dvojku a už si připadám konečně jak motýl...
ST

byron:

díky za návštěvu
a hezkou plavbu přeji :)

„Šlehnutí žahavkou barev“

S vílím vínem opatrně. Když ho člověk vyžahne víc jak tři demižónky, tak to s ním pěkně šlehne. A dopadne černě, žádné barvičky... ;-)

Ringo:

se mnou to skoro taky šlehlo
po komentáři. :)

díky za fajn návštěvu

Z léta... líbí, ST

ST

Nejpoetičtější poeta Kajuta. Krásně. A ST

Kapka:

díky, Kapičko a hezký večer přeju :)

M.A.Rek:

díky a zdravím

vavaoko:

uctivé díky, mám radost, že ta hrstka slov udělala radost. :)

nebo babočka...

Moc hezká, hodnotím ST.

enigman:

Admirálka ;-) díky za zastavení

Psavec:

Díky moc, huraa

ST, hezké

Tamara J:

Díky :)