Modrás
O "modré" náladě
» autor: M.A.Rek |
Modré je teskné blues, co dvanáct taktů má
pod modrým neonem, už bez taktu, duše ztracená.
Modrý byl Palacký co mi ještě v kapse zbyl,
Palacký zmizel i s tím, co do modra mě zbil.
Modrý je déšť. Modré, však temně, je i nebe.
Modrá mi noha co v kaluži tak příšerně zebe.
Modré znám toužení, modrý je i vlajky klín.
Zmizela co ráda mě měla a nikde žádný jiný klín.
Modré je moře, z tvejch slz, ve kterém tonu,
Modrá stuha je závod co i s šífem nikdy nevyhraju.
Modrá je krev vyvolených, jakou kmáni nemívaj,
a modrou knížku jiní, ti šťastnější, v kapse nosívaj.
Modrá je barva kluků, jako holky růžovou maj,
s růžovou vzpomínkou, ve válce, zmodralí, umíraj.
Modrý je ručník, do ringu mi, jak modrám, hozený.
Modrý je maják kočáru, v němž zas jsem vezený.
Modré jsou i žíly, křehké jak modráska křídlo,
modrý je plamen nad kterým taje to ďáblovo dílo.
Modrý je kohoutek z kterého voda už nepoteče.
Modrá smrt říká, že i můj notebook na mě peče.
Má modrá nálada, to není tyrkys ani ultramarín.
Azur a húlúvú jsou tóny jasný, ne jak můj modrý splín.
Od modrých stesků co duši mi modře leptaj.
od modré depky jak krásy barev oddělit se daj?
Modrý pocitů chlad a vše je jen modrý podraz,
to moje blues leze mi pod kůži, říkám mu po svém – modrás.
Modrás, modrás, modrás,
co pálí víc než mráz...
pod modrým neonem, už bez taktu, duše ztracená.
Modrý byl Palacký co mi ještě v kapse zbyl,
Palacký zmizel i s tím, co do modra mě zbil.
Modrý je déšť. Modré, však temně, je i nebe.
Modrá mi noha co v kaluži tak příšerně zebe.
Modré znám toužení, modrý je i vlajky klín.
Zmizela co ráda mě měla a nikde žádný jiný klín.
Modré je moře, z tvejch slz, ve kterém tonu,
Modrá stuha je závod co i s šífem nikdy nevyhraju.
Modrá je krev vyvolených, jakou kmáni nemívaj,
a modrou knížku jiní, ti šťastnější, v kapse nosívaj.
Modrá je barva kluků, jako holky růžovou maj,
s růžovou vzpomínkou, ve válce, zmodralí, umíraj.
Modrý je ručník, do ringu mi, jak modrám, hozený.
Modrý je maják kočáru, v němž zas jsem vezený.
Modré jsou i žíly, křehké jak modráska křídlo,
modrý je plamen nad kterým taje to ďáblovo dílo.
Modrý je kohoutek z kterého voda už nepoteče.
Modrá smrt říká, že i můj notebook na mě peče.
Má modrá nálada, to není tyrkys ani ultramarín.
Azur a húlúvú jsou tóny jasný, ne jak můj modrý splín.
Od modrých stesků co duši mi modře leptaj.
od modré depky jak krásy barev oddělit se daj?
Modrý pocitů chlad a vše je jen modrý podraz,
to moje blues leze mi pod kůži, říkám mu po svém – modrás.
Modrás, modrás, modrás,
co pálí víc než mráz...
Tipů: 18
» 24.11.18
» komentářů: 17
» čteno: 834(14)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: "Verše" s hudbou souznící
» 24.11.2018 - 09:29
ttragelaf
modrýsplín
splínmodrý
..modrosplín
.........modrolín
splínmodrý
..modrosplín
.........modrolín
» 24.11.2018 - 09:42
Modrá je dobrá :-) ale taky zlá, modrá je dnes tvoje princezna, jednou zlato jindy černovláska, modrá je dnes tvoje smutná láska. Moc se mi modré blues líbí, myslím že mu nic nechybí :-) ST
» 24.11.2018 - 11:37
valerie: ttragelaf: Kapka:
Děkuju a přeji krásný modrý den,
a modrou náladu ve verších jen.
Děkuju a přeji krásný modrý den,
a modrou náladu ve verších jen.
» 24.11.2018 - 15:13
byron
Pěkně jsi to tady na tom modru vymodřil:-).
ST
ST
» 24.11.2018 - 15:17
byron:
Děkuju. Ono stačí hodinku, dvě, se zaposlouchat do tradičního blues, a vymodří se samo.
Děkuju. Ono stačí hodinku, dvě, se zaposlouchat do tradičního blues, a vymodří se samo.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jako bez | Následující: Tak kdo to je?