prostě si jen nahlas četl...
...
» autor: enigman |
mohl to být klidně román
biografie
nebo o přírodě
důležité ale bylo
ztvárnění textu hlasem
a ne jen obsah
víte že vousy a obočí
rostou i v bezvědomí
jaký je tedy vlastně rozdíl
mezi životem a smrtí?
stěny mu samozřejmě neodpověděly
neměly ústa ani názory
jenom se bez hlesu barvily
odstínem červánků
přiletěl k němu havran
napadlo ho
že on o čase nepřemýšlí
o tom má pojem jenom člověk
což je zvláštní
protože čas nemá žádnou podobu
ani tvar
v jakémkoli smyslu toho slova
jenže
člověk si nedokáže představit něco
co nemá tvar ani podobu
tak ho vidí jako přímku
nejspíš se mýlí
a havran má pravdu
biografie
nebo o přírodě
důležité ale bylo
ztvárnění textu hlasem
a ne jen obsah
víte že vousy a obočí
rostou i v bezvědomí
jaký je tedy vlastně rozdíl
mezi životem a smrtí?
stěny mu samozřejmě neodpověděly
neměly ústa ani názory
jenom se bez hlesu barvily
odstínem červánků
přiletěl k němu havran
napadlo ho
že on o čase nepřemýšlí
o tom má pojem jenom člověk
což je zvláštní
protože čas nemá žádnou podobu
ani tvar
v jakémkoli smyslu toho slova
jenže
člověk si nedokáže představit něco
co nemá tvar ani podobu
tak ho vidí jako přímku
nejspíš se mýlí
a havran má pravdu
Tipů: 11
» 16.11.18
» komentářů: 8
» čteno: 430(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.11.2018 - 09:22
Zcela jistě čas vnímá a pak je otázkou,co my víme o havraních myšlenkách...:-)
» 16.11.2018 - 17:46
byron
Havraní myšlenky?...na to bych se zeptal Edgara, kdyby ještě žil:-)).
Dílku ST.
Dílku ST.
» 17.11.2018 - 02:31
1
ST... a hele, básnička!
Nerozeznám ho od vrány
myšlenky jeho neznámy.
Čas má pododobu potoka
(havranům nepad do oka)
Splašeně uhání nebo se ztišuje
s námi si jenom tak vesele žertuje.
Potůček-čas do tvaru tůně se vloudá
schválně, když si k hezkému spěcháš, ten jouda!
Když tě štěstí v čase dožene
potok-čas utíká, ne že ne
žene se, letí jako zběsilý
abysme co nejmíň si užili.
Takhle to havran nemá zase
proč by si přemýšlel o čase ...
Sama sobě se směju
jak tu o čase pěju
jak ta voda čas přece plyne
tu ze všeho nejvíc miluju
pomalu, rychle, jakpak by ne
dokuď to jen půjde popluju.
Havrane, neznáš čas, proč asi
svobodně lítáš si v bezčasí
Nerozeznám ho od vrány
myšlenky jeho neznámy.
Čas má pododobu potoka
(havranům nepad do oka)
Splašeně uhání nebo se ztišuje
s námi si jenom tak vesele žertuje.
Potůček-čas do tvaru tůně se vloudá
schválně, když si k hezkému spěcháš, ten jouda!
Když tě štěstí v čase dožene
potok-čas utíká, ne že ne
žene se, letí jako zběsilý
abysme co nejmíň si užili.
Takhle to havran nemá zase
proč by si přemýšlel o čase ...
Sama sobě se směju
jak tu o čase pěju
jak ta voda čas přece plyne
tu ze všeho nejvíc miluju
pomalu, rychle, jakpak by ne
dokuď to jen půjde popluju.
Havrane, neznáš čas, proč asi
svobodně lítáš si v bezčasí
» 17.11.2018 - 12:06
Milena
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: čas ohně... | Následující: čas v éteru...