Tebeplavectví

Po vlnách tvých zad
kolkolem Scylly a Charibdy
pluji abych zlaté rouno krad
Jako Yason s argonauty z Arga,
než zakotvím v zátoce tvých vnad.

Po zvlnění tvé hebké šíje
postupuji neprobádaným světem
jako Balbou čekala Darienská šíje,
až k oceánu, co tak Tichý je, a dál,
kde bouře korábem mým šije.

Ve tvých stehen vlnobití,
jak Bering, s Gavrilem co je svatý,
nevracet se, jen dál plout, není zbytí,
úžinou mezi dvěma světy,
objevitelem se stát, prvním býti.

Sevřen tvých rozmarů krami,
Jako Payer s Tegetthoffem v ledu drcen,
bádám, někdy chladnou, ale moji zemi,
co není Františka, ni Josefa,
kde si věru vystačíme sami.

Mezi ostrovy, tvými ňadry,
proplouvám Kaua’i průlivem,
i já jako James Cook s Discovery
Havaje prozkoumávám spící vulkány,
prohřáté korálové atoly i hory.

Ve hlubinách tvých očí
se ztrácím a na dno u Marián klesám
jako Piccard s Trieste, hlava se mi točí
z té závrati, a hloubky, z tlaku co drtí
ze světa ticha, co oči skrýt nestačí.

V zálivech tvých boků,
ve vírech tvých kadeří a řas vlnkách,
mořem tvé něhy, tvého dechu monzunů,
v příboji tvé lásky, objevuji v tobě ženu,
jako Kolumbus objevil jsem Ameriku.