Tuláci v oblacích

Toulám se v oblacích
hlavu mám plnou plánů
sním o tvých polibcích
jimiž budíš mě ráno
psát o těch malých zázracích
však mám zakázáno...
stydíš se
červenáš
zlobíš se
že jsem lhář
však
co šeptáš mi do nocí
je zamčené v dotecích
tvá zpovědní tajemství
nevydám...

Tuláci v oblacích
dostali zprávu
že někdo sebral klíč
svatému Janu
klíč od zpovědních tajemství
všech lásek a přátelství...
kdopak ví
zda máme se bát
nebo jde jen o fámu...

Někdy stačí tak málo
a pryč jsou tvá tajemství
netušíš
jak jen se stalo
že ve tvých hájemstvích
i jedno slovo
ti sny zpřetrhalo
a zbortilo svět...
stále dny počítáš
zoufáš si
naříkáš
kdy vrátím se zpět

Jsem tulák v oblacích
mám hlavu plnou plánů
ty teď však počkají...
vždyť víš
že udělám cokoliv
pro svojí dámu...

Slunce se schovává
do pláště stmívání
poslední paprsek
ukryji do dlaní
zamknu ho v dotecích
schovám ho před nocí
pospíchám za tebou
s pomocí...

Když slunečním paprskem
sny tvoje sešiji
v tvých vlahých polibcích
si vyberu prémii
psát o těch malých zázracích
však mám zakázáno...

Když
tiše pak do noci
zašeptáš...

"A můj svět?"


"A tvůj svět? S ním začneme... hned ráno..."