Za sklem
někdy za oknem, které neotvírám, tiše sedím a na odrazy v něm zírám...
» autor: Trijan |
Za pevným chladným sklem, neprolomnou stěnou
skrývá se jiný svět, hlas vrací se ozvěnou.
Za pevným chladným sklem, které neprolomím
je svět tak vzdálený, že mě ochromí ...ochromí
ochromí...
Za pevným chladným sklem, je svět plný světel
krutě mě oslepí, do mozku prach vmete.
Z hluku a šumu měst, praskají mé uši
pohled očí pálí, skryji svoji duši.
Za pevný chladným sklem, průsvitný déšť stéká
konečky prstů hladí slitých barev řeka.
Za pevným chladným sklem zatnu svoje srdce
skrývám ho v klubíčku, dokud nezamrzne.
skrývá se jiný svět, hlas vrací se ozvěnou.
Za pevným chladným sklem, které neprolomím
je svět tak vzdálený, že mě ochromí ...ochromí
ochromí...
Za pevným chladným sklem, je svět plný světel
krutě mě oslepí, do mozku prach vmete.
Z hluku a šumu měst, praskají mé uši
pohled očí pálí, skryji svoji duši.
Za pevný chladným sklem, průsvitný déšť stéká
konečky prstů hladí slitých barev řeka.
Za pevným chladným sklem zatnu svoje srdce
skrývám ho v klubíčku, dokud nezamrzne.
Tipů: 10
» 04.11.18
» komentářů: 10
» čteno: 399(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.11.2018 - 20:23
byron
Tohle se mi moc líbí...mám moc rád dlouhé verše, které se dají číst jedním dechem.
Skvělé...
ST
Skvělé...
ST
» 06.11.2018 - 18:40
možná by stálo za to to sklo rozbít, rozmlátit na tisíc kousků a udělat z něj kaleidoskop, líbí se mi ta báseň, vžívám se do ní a to mám ráda, dávám tedy ST jen je mi z ní trochu úzko, ale to nevadí, to mám vlastně taky ráda, vžít se do pocitů jiných
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Věčně spát | Následující: Slzy nahořklý