Dítě a brouk

Jak z bolestí pryč
být silným stromem
s kořenem jak modlidba
tibetského mnicha
jak stará lípa
když ticho dýchá
když řeka teče
a dítě v kleče
lásku hledá
a omlouvá se
a brouk v trávě
neměl v hlavě
hlavolam
jen v bezpečí
byl, nebyl držen
nebyl snížen
hloupostí
to jen komplex
barvy sava
věkem tvrdý
na dítě spad
a dítě toužilo
být broukem
v trávě co v hlavě
měl svobodu
teď dítě sílí
řetěz padá
a obrovskou
má odvahu
a v muže vyrost
i zlomil by kost
ale nemá
na to povahu
jen broukům
v trávě závázal
se respektu...