Oko rozřezané na mříže

Toto je prostě dílo hodné mistra, co po přečtení (a ne jednom) zanechává zvláštní silný pocit... zamyšlenkový, bilancující... a ano... melancholický...
už první sloka mne dostala a dál jen žasnu, milý poeto, je to úžasný!
Tvé myšlenky a představy mnou přímo prochází... skvělé a tak neotřelé, že opravdu zas jen tiše tvé dílko obdivuji.
ST***+Z a osvítíme sál... ;-)

Lilith:

Děkuju Ti, Lilinko, o pocity šlo v první řadě. Je to tou brzkou tmou a deštěm kapek v staniolových sukýnkách. Sestra toto období nese velice těžce. Jsme oba vlastně Tvé děti. :-p Děti léta a Slunce. :)

Díky ještě jednúc za přitančení.

Kajuta: Už střádám paprsky, abych osvítila a ohřála tebe i sestřičku, by vám bylo veseleji ;-) NZ

Lilith:

To je milý. Děkuju za oba. :)
Doufám, že Tě budu moct potěšit i já. :)

Oko rozřezané na mříže – ano, jasně jsem si uvědomil, jak i operativní zákroky v oftalmologii oproti minulosti neuvěřitelně pokročily...

Melancholické pohledy na podzimní čas jdou ruku v ruce s nostalgickou náladou. Ne každému svědčí, však pro mne je to nejkrásnější roční období. Ale to už je jenom můj problém...:-))).
Báseň opět úžasná...ST.

Jde mi to pod kůži, a asi je to dobře. ST

Podzimní čas má tolik krás, že slova neSTačí,
pěkně jsi to napsal.

Ringo:

To je cenný poznatek, ještě, že jsi se zastavil a šel náhodou kolem. :)

byron:

Tak si to užij, Tys dítě podzimu. Díky za zastavení. :)

Kapka:

děkuju za zastavení a kuknutí do kaleidoskopu :)

M.A.Rek:

podkožní díky :)

podzim tvar slz vykusuje z krásy

ST

ttragelaf:

Děkuju za návštěvu!

„osvítíme sál, co by sbližoval"
Nádherné.

Zaujala, ST.

Psavec: Dota Slunská:

děkuju vám, za nakuknutí .)