V afektu

Je těžké čekat je těžké snít je těžké bez ní žít přežít jde to stěží unést sílu otěží když si nevěříš

Křičím ač prost jsem hlasu Já sám hledám v textu spásu otupělý v úžasu
Hledám ztracenou krásu, či lásku?

těch pár zpráv a fotka je podraz.. jen dokresluje obraz dobra.a ty ač jsi více neż dobrá ne hrozná se to pozná ďábel karty rozdá a ty možná poznáš že to co je v nás nás pojí jako provaz dál pišem si odkaz

Tyhle milníky a ozvěny starejch časů do hlavy hozený s kupou proměnných jejich řešení neskrývá se v cizích postelích , jen z nás dělá nesmělý

Jen ty a já Je to výzva Kdo z nás se vyzná Kdo z nás ví jaký to bude mít význam...
Snad bude to výhra,snad nebudu ten co měl mít víc rád či ten co měl víc vad, Možná jsem se o tebe měl míň bát

A víc ti věřit teď když sám sedím za oknem venku sněží.. už tak jako dřív nevěřím víš maličké už nevěřím..