Každý se směje» autor: Jan Bartek |
Prý je tak příliš slušný
Vždy zuje se, než vejde
Té úcty a pokory
Co se do něj vejde
Ó jaká síla, ten toho unese
Na tom svém ohlém hřbetě
A naložte mu
A on to snese
Štípem-li na něm dříví
Tak se ani nehne
Usměje se a pozdraví vřele
Doma ze smutku sám v leže
Pohladí, náručí obejme
Srdce nám tím zahřeje
Té srandy, co se s ním zažije
Snad po ránu vtipnou kaši žere
Je jako náplast na naší bolest
Neřekne co ho těší nebo sere
Vždy zuje se, než vejde
Té úcty a pokory
Co se do něj vejde
Ó jaká síla, ten toho unese
Na tom svém ohlém hřbetě
A naložte mu
A on to snese
Štípem-li na něm dříví
Tak se ani nehne
Usměje se a pozdraví vřele
Doma ze smutku sám v leže
Pohladí, náručí obejme
Srdce nám tím zahřeje
Té srandy, co se s ním zažije
Snad po ránu vtipnou kaši žere
Je jako náplast na naší bolest
Neřekne co ho těší nebo sere
Tipů: 9
» 18.10.18
» komentářů: 7
» čteno: 364(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.10.2018 - 16:54
byron
ST
» 19.10.2018 - 19:50
René Vulkán: Také to tak cítím, myslím, že se k ní ještě někdy vrátím:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ovlivňuji změnu | Následující: Otloukánek