Ráno se stanou...
....
» autor: radek oslov |
Nad hradbou z doteku
Rozpouští se chladné procitnutí...
Když Člověk ,Člověku
Możné je odpouštění.
Možná dotkne še těla
Výkřik ticho prořízné
Struna se chvěla
To jen rána jsou v láhvi chladnè
Napij se pocitu se stínem
Řekou ticha své samoty
Když dotknem se klínem
Majáku mlhy a Nahoty.
Bez citu co je jen bloudění
Tulák mlčí od radosti
Z Ňadra poznání
Ráno se stanou hlouposti.
Rozpouští se chladné procitnutí...
Když Člověk ,Člověku
Możné je odpouštění.
Možná dotkne še těla
Výkřik ticho prořízné
Struna se chvěla
To jen rána jsou v láhvi chladnè
Napij se pocitu se stínem
Řekou ticha své samoty
Když dotknem se klínem
Majáku mlhy a Nahoty.
Bez citu co je jen bloudění
Tulák mlčí od radosti
Z Ňadra poznání
Ráno se stanou hlouposti.
Tipů: 4
» 28.09.18
» komentářů: 3
» čteno: 385(6)
» posláno: 0
» nahlásit
» 28.09.2018 - 07:45
ttragelaf
ST****
» 28.09.2018 - 22:47
byron
dávám Tip...
» 29.09.2018 - 21:06
Bez citu je svět bezcenný kýč, začněte milovat ať žije chtíč:-)Velmi pěkné.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: To lháři... | Následující: Jen vzpomínky jsou zázrak...