Domečku sotva sahající ke kolenům, kdo v tobě přebývá?

To je velikánská zajímavost, skvělé na představivost, píšeš čím dál líp a tohle dílko je další perličkou v náhrdelníku tvých parádností!
Kdepa asi ten domeček stojí? Chtěla bych ho najít ;-)
Stroj je pěkně děsivý, báječná fantazie, vidím ho kráčet a slyším ten skřípot... brrr... dramatický závěr, prostě nádhera!
ST*+Z a klobouček dolů, milý poeto, zas se ti to moc povedlo ;-)

Lilith:

Milé Slunce, věřím, že nejen tvým pozorným očím by domeček neušel, co je malé, to je milé. :)
Děkuju za pěkný komentář i ke stroji-skříp-vrz-s mořem pružin a válců a ocele. :)

Zajímavé. Jsem přesvědčena, že chodím asi tak na šedesát šeST způsobů...

Je to zajímavé čtení, vede k zamyšlení na mnoha úrovních.Líbí se mi kombinace všedních předmětů a fantaSTična

Každý potřebuje teplo domova:-).
ST

Trochu m strach, abychom ptezili...ST

Zlatá vilka seniorky Jagy na kuří dolní končetině... (ta relativita je někdy prostě enormní)

Domečku pro panenky ST

ST

vavaoko: Kapka:

děkuju vám, poeti :)

Ringo:

máš recht. :) díky za návštěvu :)

Tara:

Díky za návštěvu. :) Myslím, že sebelepší stroj nás nedokáže napodobit, protože jsme každý nějak jedinečný. I v chůzi, ve všem. :)

Milena:

Myslím, že ano. :) Lidské ruce jsou pořád zapotřebí. :)
Děkuju za návštěvu.

byron:

to ano. :) malé, velké díky za nakuk. .)

Vera Dike:

Potěšené díky za ohlas a za nahlédnutí :)

Domečku pro panenky,
kouří se z komína
poslat Ti ST jsem Ti povinna

Bomejka:

Jsem povinnen řádně poděkovat a přeju hezký večer :)
díky za návštěvu a za veršík :)