Kdo neokrádá stát, okrádá vlastní rodinu...

Kdyby se dle starých obyčejů
ruce chmatáků a zlodějů
sekaly hned po krádeži.
Otázka vynoří se maně –
„Kdo z lidí měl by obě dlaně?“
Snad jeden ze sta? Stěží!

Někdo v cizích kapsách rejdí,
další zase v bytech šmejdí,
zlodějské má živobytí.
Někdo v práci vezme sponku,
nebo šroubek, matku z ponku.
Proč si nevzít? Kdo ho chytí?

Tady skoro všichni kradou
řídíce se lichou radou
o okrádání svého rodu.
Nic lepšího přece není
než z cizího přilepšení.
Kdo odolá tomu svodu?

Kat by dnes měl spoustu práce.
Kdo by však zbyl na ovace
a potleskem chválil šašky?
Tady přece kradnú všeci…
Nalejme si další deci;
pokud možno z cizí flašky.