~A v potoku si myje tváře~

..o lásce a toulání,takové povídání..

~~~~~~~~~~~~~~
Povídá,já jsem jen tulákem
vykouří tu poslední...rozkašlal se
a říká si "čert to vem".

I když po noci
má tělo rozlámaný
prý pod sebou měl tvrdou zem
pod hlavou kámen
na něm batoh poskládaný
přikrytý byl starým kabátem
dnes byla chladná noc
v plácačce jen kapka rumu
bože,ta poslední
ne,neprosí o pomoc.
Jen přemýšlí.
Co kdyby se domů vrátil?
Neví co všechno ztratil
co se to stalo před léty
když své ženě ukázal paty,
normálně vzal nohy na ramena
vypravil se jen tak do neznáma
své staré hodinky měl na řetízku
jediná památka na tu lásku.

V potoku si myje tváře
rukou si vlasy prohrábne
pak mrkne do kalendáře
který z kapsy/náhodou/vytáhne
na milou teď si vzpomene
z kabátu vytřepal smetí
a z klobouku prach
z příštích dnů má asi strach.
Došel do zahrady letitých stromů
a nechce se mu vrátit domů?
Ale chce,jenom o tom ještě neví
tak vejdi do dveří,neotálej,ona mu poví
společně nám hodiny pořád tikají
na tebe můj hodináři asi čekají
a já tě ráda stále budu mít
tak pojďme se my dva spolu usmířit.
odpusťme si co jsme si
a on ji teď polibky ozdobí vlasy.

A od té chvíle on je zase u své milé
a hodiny života
společně jim zase tikají a tikají.
Tik tak...zastavit se nedají?
Dají...časem.

~~~~~~~~~~~
já se vrátím
a tady se myje
jsou to ony,neví