pavilon

ve svým prvotřídním pavilonu
jsem vždycky dobře nakrmenej
dobře vykartáčovanej
je o mě krásně postaráno
jsem překrásná obluda
ale po nocích
když mě nikdo nemůže slyšet
prosím dávné bohy přírody
aby mě nechali hladovět
aby mi zarostla srst chuchvalcem
aby se o mě nikdo nestaral
aby mě vystavili na oči všem
kdo se odváží
svlečenej do svý vesmírný podoby
pak vydýchám se svobodně na sklo