nad-sračka poznání

v pondělí ráno
hřeje mě černý kafe
ó, mý černý kafe

vypiju si ho
než se nebe
zas rozpláče

nasadím masku
aristotelskýho
společenskýho tvora
a vylezu na agoru
hlásat lži
z nichž živ
i mrtev
bude jednou nadčlověk
co bude dokonalej tím
že shodí všechny masky
a ve stavu
nejposedlejší nedokonalosti
bude žít víc
než sám život

tak přestaňme si, kurva
už konečně lhát
vždyť nejen my
i nadčlověk
někdy musí srát