Kdesi v peří

Včera večer
to bylo lásky !

Cítila jsem se labutí
a bila jsem svými křídly
o hladiny tvého srdce ...

Vlnka za vlnkou
vyvolána k vzedmutí
a propadání v temnoty.

Spočinutí v chaluhách,
kde očím v tmách
bývá tolik vratce ...

Má loď se potápěla.

Plachty z peří
a ústa co záhy oněměla
na slůvka,
kterým jenom
snad ještě
deštík polibků věří ...