0:57

čerstvá neděle
asi 0:48
konečně odešla
moje smutná múza
vlahých rozbřesků

za stížností
o kapajícím rozbřesku
a já
přestávám chápat
těch uběhlých devět let
zbytečných
jako rosa na poušti

po portským se jí
jako vždy
rozvázal jazyk
plných stížností
a nejasný něhy
k němu

a její hloupá krása
se rozplynula
v šedi padesátiletýho
zadluženýho debila
když znovu promluvila

slyším to minimálně
každý dva týdny
každou druhou sobotu v měsíci
ale je jediná
u koho to ještě toleruju

vždycky mě
utěší Brahms, Stravinski
Beethoven a Bukowski
než zavřu alkoholem
tu noc odulá víčka

v 0:52
sem přidávám tuhle báseň
a zapomínám na všechny trable
zatímco moje prsty
vyťukávaj symfonii
starých mládí
jako obušek na prdeli

jako rejha v jejím
mladým srdci
i já
zas na chvíli usnu
a celý to začne
až se zas probudím

zduřelí politici
hrozící světová válka
vajgly ve sklenici
po míru naivní sháňka

k životu chceš
a potřebuješ boj
v jakýkoli podobě
bez něj jakobys nežil
zavři oči
a znova se vzbuď

svět čeká