Není mi Tě líto

Když v bouřce se setmí
a uvnitř zůstane jen chlad
nikdo dotknout se Tě nesmí
nesmí Tě ani milovat
zavírám dveře
už nechci Ti nic slibovat
odcházím na pořád
nač měla bych litovat
...
Beru si kufr a svoje děti
kdo nezažil nikdy nepochopí
když muž život začne si zpestřovat
a s jinými potají chodí se milovat
těch lží co natárá když jdeme účtovat
na co bych měla chudáčka litovat?
...
Když v bouřce se setmí
už si nevšímám vlastních ran
probouzím se s pláčem
po noci plné drám
sešla jsem z cesty
mimo všech stran
ale není mi Tě líto
vždyť TY JSI přece PÁN
...