Stiny
a klavir
» autorka: divoženka1 |
Život ztrácí své obrysy
nemá již sílu jak kdysi
Ve starém křesle na polštáři
otiskly lásky měkou záři
nesmazatelný stin
Podvečer sedá ke klavíru
hlas ale věkem ztráci silu
prázdnota jak okno bez vitráže
vrásky pomalu mizi z tváře
ticho prodlužuje splín
nemá již sílu jak kdysi
Ve starém křesle na polštáři
otiskly lásky měkou záři
nesmazatelný stin
Podvečer sedá ke klavíru
hlas ale věkem ztráci silu
prázdnota jak okno bez vitráže
vrásky pomalu mizi z tváře
ticho prodlužuje splín
Tipů: 14
» 02.06.18
» komentářů: 10
» čteno: 483(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.06.2018 - 22:32
kasparion
ještě bych k tomu přidal hlas Hany Hegerové a byl by z toho sametový šanson
ST
ST
» 05.06.2018 - 23:08
Milena
Alenko...ta je tak krasna...jako je pravdiva...ST Tve dusi I poezii.
» 27.08.2018 - 21:11
byron
křehká poezie v pocitovém světě básnění...
krásné čtení
ST
krásné čtení
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Podvečerní | Následující: Jirkovi