KONEC?

U krbu teď postávala,
stvůra tmavá jako děs,
nemluvila, nekřičela,
v ruce držela kovový řetěz.

Tvář měla zakrytu.
Jak jen mohla vypadati?
to tajemno nedalo mi klidu,
já jednoduše nemohla to ovládati.

Pár ladných kroků směrem k tomu,
mou ruku natáhnu, masku chci dáti dolu.

Avšak zrůda řetězem mne obmotá
a do vřava stáhne mne temnota.


*vřavo-peklo