Nebozízky

pár miniauturek

» autor: Kajuta

Oči malé nebozízky
zavrtané do duše
A pohledem jejich blízkým
nejeden verš pokušen

Ó, vášně řeka prudká
je krásné se s ní utkat
Jak ploutve, rybí skřele
o sebe neotřelé

Pěnovka dýmka – z mořské pěny
tříští se o zem v tisíc kusů
Je materiál srdce stejný
jde ještě slepit? Kdoví, Bůh suď

Tvá radost i mou je zítra, dneska
svět jako velká hrací deska
ve které stojím po tvém boku
a kostka štěstí blíže o kus

Tipů: 13

» 03.04.18

» komentářů: 17

» čteno: 603(19)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: Mini a tůry

Komentáře (17)

» 03.04.2018 - 20:51

Tara

O pěnovce psal myslím i Neruda:-)
Fajnové mini...
ST

» 03.04.2018 - 20:53

Kajuta

Tara:

ano, určitě to bylo o panu Vorlovi. :) Díky moc za zastavení! Moc potěšilo. Dobrou noc :)

» 03.04.2018 - 21:00

Lilith

Neb šílená únava mnou praštila brzunko do spánku, ještě poslední nakuk, jak by mě cosi přivábilo a ejhle ono tvoje dílo ;-)
ST*+Z a to hned na čtyřikráte, neb to počteníčko moc krásné :-)

» 03.04.2018 - 21:05

Kajuta

Lilith:

Ó, to je tak milé, děkuju a přeju pěkné sny
(žuch) ;-)

» 03.04.2018 - 22:16

vavaoko

Moc fajn kousky. ST

» 03.04.2018 - 23:01

Tara

Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku - nemohla jsem si vzpomenout na jméno, a on to Vorel:-) dík

» 03.04.2018 - 23:37

Ringo

„Oči malé nebozízky
zavrtané do duše“
jistě filé nebo řízky,
však netvrdím, že zbodnu vše.