Staré časy
Den, kdy si začneme dělat starosti s budoucností, je tím dnem, kdy necháváme dětství za sebou.
» autor: Renaud de Châtillon |
Tak mi chybí staré časy
ty dny naplněné smíchem,
kdy slunce nepřestalo svítit
i když bylo za mrakem.
To slunce stále hřálo,
pálilo nás do zad
a spolu s ním i vědomí,
že není oč se starat.
Chtěli jsme jít až na kraj světa
zjistit, kam až slunce chodí spát,
každý kout znala naše četa,
v níž každý svůj slib věčný musel dát.
Tak mi chybí staré časy
ty krásné dlouhé chvíle,
kdy nám svěží vítr čechral vlasy,
kdy jsme vymýšleli svoje cíle.
Vůně stromů, našich domů,
z nichž jsme řídili náš svět
rovni jeden druhému,
jak to jenom vrátit zpět?
ty dny naplněné smíchem,
kdy slunce nepřestalo svítit
i když bylo za mrakem.
To slunce stále hřálo,
pálilo nás do zad
a spolu s ním i vědomí,
že není oč se starat.
Chtěli jsme jít až na kraj světa
zjistit, kam až slunce chodí spát,
každý kout znala naše četa,
v níž každý svůj slib věčný musel dát.
Tak mi chybí staré časy
ty krásné dlouhé chvíle,
kdy nám svěží vítr čechral vlasy,
kdy jsme vymýšleli svoje cíle.
Vůně stromů, našich domů,
z nichž jsme řídili náš svět
rovni jeden druhému,
jak to jenom vrátit zpět?
Tipů: 14
» 24.03.18
» komentářů: 5
» čteno: 477(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 11.09.2019 - 19:43
Líbí se mi. Trochu mi atmosférou připomíná High Hopes od Flojdů nebo 1979 od Smashing Pumpkins.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dalecí blízcí