JÁ A TEN DRUHÝ

» autor: Stolenheart
Ráno co ráno
vypouštím svého vnitřního démona
Oblékne se do čistýho
pak se nasnidá
potutelně se usmivám
zdravim ho ahoj
a dal piju sladkej čaj

odpoledne se prochazí Prahou
je mi hezky
mam svůj klid
pred svitanim
zanechá dopis ve schrance
opatrne jeho psani vezmu
a čtu, co dnes videl kolem

když rozsvítí se hvězdy nad náma
a všude kolem je ticho
příjemně se na sebe usmějeme
popřejeme si dobrou noc
to abychom se necitili
tak osamělí
protože samota je zlá
samota je věčná
Tipů: 6
» 16.03.18
» komentářů: 3
» čteno: 534(10)
» posláno: 0


» 05.08.2019 - 17:19
byron
Samota bývá občas celkem i výživná...myslím jakože očistná:-).
Osamělost je horší.
Taky občas vypouštím démona...:-).
ST
» 16.08.2019 - 23:20
ROSENKA
Jestli jsem to pochopila, vzácný Filípku, tak tím démonem je ona samota? :( Je to o samotě vnitřní?
» 16.06.2021 - 17:58
Hluboká pravda. Upřímná báseň. ST.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ve víru zmatených (h)lásek | Následující: Na pouti životem

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.