Co udrží nad zemí

» autor: Kajuta

Studená fronta strachu - ze zlého snu příval
obložený závažím, odkud sem jen přivál?
Vlna hlíny před sebou tlačí zemětřesení
jak osud, co je neúprosný a nic nejde změnit

Zem rozbouřená, rozhněvaná – po pás se jí brodím
bolehlav, blín, strychnin o dech korunou si hodí
tornádo z hlíny a větrné kokony zadržují plíce
útěk - zas pokus - znova - do třetice

Útroby když můra kuchá jako dítě pokladničku,
myšlenka na Tebe přistane na víčku
co udrží nad zemí jak příběh s Petrem Panem
za lavinou bahna tělo ráno vstane

Volným pádem návrat duše
s tebou být a nebýt dušen

Tipů: 14

» 10.03.18

» komentářů: 16

» čteno: 515(18)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: snokrajinky, snozemě

Komentáře (16)

» 10.03.2018 - 19:57

Lilith

Milý poeto, toto je opravdu silné dílko... klobouček dolů a palec nahoru ;-) úžasná přirovnání, skvělé rýmy, kde slovíčka jen plynou :-)
ST*+Z za bohatost a zážitek už při tvém čtení :-)

» 10.03.2018 - 20:07

Kajuta

Lilith:

Děkuju Ti za výlet do nevyzpytatelné země snů i za fajn komentář, milé Slunce s kloboukem. Olé. ;-)

» 10.03.2018 - 20:19

Ringo

To už snad dokonce i sen o mně by proti tomu byla idylka...

» 10.03.2018 - 21:20

vavaoko

» 10.03.2018 - 23:13

Tara

Pohádkové příběhy ti jdou:-)
ST

» 11.03.2018 - 08:25