Udivenost stáří v hřbitovní krajině

» autorka: Lilith

Trocha pitného větru
když smrt raší a neodkvétá

v urousaném čase kape tma
voní náhrobky i květinami
a pod hroudami rakve tlí

Na lavičce samoty
se ticho v dlaních odráží
a zbytky svědomí jak tající sníh
na silnici uježděného života

Déšť slz ledových v očích smutku
hlavy skloněné a uplakané
v objetí bolesti smrti

Pozvedněme číše
s trochou pitného větru
ve víře v cokoliv a zdraví si přejíce
i přes těžko a sychravo v srdci…

smrt s větrem odlétá
však se jednou vrátí

čas všem se nenávratně krátí

.

Tipů: 12

» 06.03.18

» komentářů: 16

» čteno: 613(16)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: Nekonečná spirála k poznání

Komentáře (16)

» 06.03.2018 - 20:01

vavaoko

Jo, všem nám to utíká.
ST

» 06.03.2018 - 20:05

Lilith

vavaoko: Ano a děkuji moc ;-)

» 06.03.2018 - 20:07

Ringo

„na silnici uježděného života“

Asi jde o to, aby se člověk pohyboval co nejvíc na vozovce a nekončil každou chvíli někde ve škarpě… (nebo ještě hůř)

» 06.03.2018 - 20:09

Lilith

Ringo: Prostě projel svým životem nejlépe bez nehod ;-) Děkujůů :-)

» 06.03.2018 - 20:21

Kajuta

Moc se mi líbí pitný vítr. .)
Smrt raší a nedkvétá, ale tráva bude dál růst a svět se točit, i bez nás. Naše druhá matka země si nás vezme zpátky za hliněnou bránu.
Tající sníh je pomíjivý, jak naše křehké tělesné schránky..a svíčka se pomalu zkracuje..

ST a Z. Díky za přečtení. .)

» 06.03.2018 - 20:24

Lilith

Kajuta: Trocha smutné noty pro změnu... a já ti děkuji za návštěvu a zamyšlenkový komentík :-)

» 06.03.2018 - 23:08

Tara

Také zaujal pitný vítr...máš neotřelé nápady:-)
ST

» 06.03.2018 - 23:35

Špáďa

Lze chutnat život si do zazké mrti,
jsa zblízka objímán chomoutem smrti?

» 07.03.2018 - 19:57

Psavec

ST od starého kmeta.