POSEDMÉ NA DVA
2. BÁSEŇ Z MÉ ROZEPSANÉ BÁSNICKÉ SBÍRKY; ZE TVÝCH RTŮ; BÁSEŇ JE VĚNOVÁNA MÉ MILÉ KAMARÁDCE, SABINCE B. (2018)
» autor: West |
Pryč se slzami
když Tě kolem sebe mám
ještě více plnou hlavu
toho co se stalo
nebo může stát
v tom světle...
dálce...
když si nás maluji
ruku v ruce
prostorem
kde Ti daruji
více než sama chceš
s růží už né od slz
jako kdysi
když jsem
ZÁVIDĚL ODPUŠTĚNÍ.
1.3.2018 13:25
když Tě kolem sebe mám
ještě více plnou hlavu
toho co se stalo
nebo může stát
v tom světle...
dálce...
když si nás maluji
ruku v ruce
prostorem
kde Ti daruji
více než sama chceš
s růží už né od slz
jako kdysi
když jsem
ZÁVIDĚL ODPUŠTĚNÍ.
1.3.2018 13:25
Tipů: 4
» 02.03.18
» komentářů: 2
» čteno: 478(7)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.03.2018 - 12:00
Bomejka: Téééda. :-) Mnohokrát Vám děkuji. Posledními dvěma slovy jsem apeloval na svou báseň - ZÁVIDÍM ODPUŠTĚNÍ. :-) Kterou jsem stejně jako tuhle báseň věnoval stejnojmenné kamarádce, jestli mi z toho nešvihne, jako z prvních pěti básní před rokem pro ni napsaných, tak celá tahle sbírka bude pro ni. :-) Ještě jednou mnohokrát děkuji za Váš čas. :-)
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: NEZAPOMÍNÁM | Následující: NESPOUTANÁ