Hadrová panenka

HADROVÁ PANENKA

Když byl malej kluk, chodil si hrát na hřiště,
měl tam houpačku, kolotoč pískoviště,
sousedovic dcerku, se kterou si hrál,
hadrovou panenku jí tam z rukou bral.

Tuhle panenku ona sama ušila,
od ucha k uchu pusu jí nakreslila
a on by duši svou za ten úsměv dal,
panenku hadrovou si zamiloval.

A od těch dob s myšlenkou bláhovou
vzpomíná na panenku hadrovou,
hledá holku co by jí byla podobná.
Za každou druhou se otáčí,
na panenku žádná nestačí,
vypadá to, že se jí žádná nevyrovná.

Trochu povyrost, nastala doba zrádná,
holek všude dost, a pro něj nikde žádná,
sousedovic dcerku čas někam odvál,
hadrovou panenku má on v duši dál.

[: Den co den s myšlenkou bláhovou
vzpomíná na panenku hadrovou,
hledá holku co by jí byla podobná.
Za každou druhou se otáčí,
na panenku žádná nestačí,
vypadá to, že se jí žádná nevyrovná.:]

Vypadá to, že se jí žádná nevyrovná,
vypadá to, že se jí
žá-dná ne-vy-rov-ná.



https://www.youtube.com/watch?v=8kYzkxzQ6pE