Dobrodiní

A slůvko vydechnouti
jako trylek ptačí
a tím slůvkem obejmouti
jako květ,
když z krve mízy
na svět lásku tlačí.

A promluvy míti
jako vánek
co ukonejší krákání smrti
a svou duši skrýti
přede vším co kamenováno osudem
jen drtí a drtí.

A sám v sobě nezamlčovati,
byť by svůdná lež rulíku chtěla
a vracet
i když tak těžce lze dávati
a pro lásku krvácet,
aby krev nikdy nesmlčela ...