Kmet - vzpomínky

Zas přichází noc a temná hodina,
já už teď básněmi tě zaklínám.
Ať zjevíš se v mém pokoji,
znaven jsem jak voják po boji.

Stále čekám na boží znamení,
snad blesk či bouřky kvílení.
Sám v domě s duší ztracenou,
zlatokop s žílou bezcenou.

Jak kmet vzpomínám na ty časy,
tvé doteky, vůni, vlasy.
Nahé krásné mladé tělo,
co při dotecích se chvělo.

Pryč jsou už ty světlé časy,
jen jak kmet už vzpomínám si.
Na pár horkých letních nocí,
aspoň jeden krásný pocit.

V duši po tobě zbyl.