Na světlinách» autor: Hermes |
Slunce je tak
na tři špehýrky klásku
uvízlého pode dveřmi chléva.
A přeci svítí,
že kdosi rozžal lásku
světla věčného,
že po něm telátku
kvete v očích kvítí ...
Jen za humny
klečí rosa
a modlí se,
že chodí bosa
a voda tiše štká,
že měla setrvati
a protekla dlaní ...
A stéblo se na obzoru ohýbá
a vánek se bolestí kroutí,
že šlela po něm kopřiva.
Jen její oko
smutně hledí do kraje
jako hvězda ze srdce Adamova.
Snad klíčovou dírkou touhy
zas nahlédne do ráje.
A slavík tak tiše zpívá
to že za ni
odpuštění vážil
nesoucí tak těžká slova.
na tři špehýrky klásku
uvízlého pode dveřmi chléva.
A přeci svítí,
že kdosi rozžal lásku
světla věčného,
že po něm telátku
kvete v očích kvítí ...
Jen za humny
klečí rosa
a modlí se,
že chodí bosa
a voda tiše štká,
že měla setrvati
a protekla dlaní ...
A stéblo se na obzoru ohýbá
a vánek se bolestí kroutí,
že šlela po něm kopřiva.
Jen její oko
smutně hledí do kraje
jako hvězda ze srdce Adamova.
Snad klíčovou dírkou touhy
zas nahlédne do ráje.
A slavík tak tiše zpívá
to že za ni
odpuštění vážil
nesoucí tak těžká slova.
Tipů: 13
» 13.02.18
» komentářů: 8
» čteno: 543(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 14.02.2018 - 09:13
Milena
Souhlasím s Kapkou, ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ptačí | Následující: Slunečnice